;
TRENAŽERY
Cyklistické
trenažéry - neodmyslitelná "výzbroj" do zimní přípravy. Pro někoho rovnocenná
alternativa při najíždění kilometrů, pro jiné pouze doplněk tréninku v zimních měsících. Přinášíme Vám jejich přehled a stručnou charakteristiku.
Nabídka trenažérů na našem trhu je nyní opravdu široká, vybere si každý kdo má jen trochu sklony k tréninkovému masochismu:-))
Podle způsobu brždění
je můžeme rozdělit na několik skupin:
1. Cenově nejpřijatelnější jsou trenažéry brzděné odporem
vzduchu o což se stará vrtulka připevněná k válci po kterém se pohybuje
zadní kolo. Jeho výrobu zvládne i středně zručný domácí kutil. Cena okolo
3.000,- Kč, negativem je značná hlučnost, vhodné jen pro otrlé povahy
a proto je určený spíše do sklepních místností a garáží. Zanedbatelné
není ani víření prachu, které jízdu doprovází. Velikost odporu lze korigovat
pouze řazením na připevněném bicyklu a nelze dosáhnout maximální zátěže.
2. Klasiku mezi trenažéry představují cyklistické válce,
které nejlépe simulují jízdu po asfaltu, lze na nich nejlépe vypilovat
techniku šlapání a oblibě se těší především mezi profesionálními cyklisty
a dráhaři. Odpor se nastavuje pouze řazením, hlučnost je přijatelná, stejně
jako cena pod 3.000,-Kč. Jízda na nich vyžaduje ale koncentraci a také
rozjetí klade zvýšené nároky na obratnost.
3. Dalším cenově přijatelným typem jsou trenažéry s
válcem bržděným přítlačnou destičkou. V 90. letech byly u nás vyráběny
dokonce sériově, možná je i domácí výroba. Hlučnost je nízká, nastavení
odporu přitlačné destičky není ale tak plynulé. Cena okolo 3.000,-Kč.
Z renomovaných výrobců je v současnosti již nikdo nenabízí.
4. Těm, kteří to se zimní přípravou myslí opravdu vážně
a jízda na trenažéru je pro ně stěžejním bodem zimní přípravy, jsou určeny
trenažéry s (elektro)magnetickou brzdou. Ceny začínají na částce
4.000,-Kč. Tyto stroje se vyznačují nízkou hlučností, plynulým odporem
a samostatným nastavením brzdění, které lze kombinovat s řazením. Dražší
modely nabízejí i programovatelný cyklocomputer, případně i propojení
s počítačem a virtuální vyjížďky včetně vyhodnocení. Hodiny strávené na
takovýchto trenažérech pak nejsou jednotvárnou nudou, ale zážitkem srovnatelným
s reálnou vyjížďkou.
5. Stejné vlastnosti nabízejí i trenažéry bržděné hydraulicky
(odpor zajišťuje otočné těleso v hydraulické lázni). Cena se pohybuje
od 5.000.-Kč výše a podobně jako u magnetických se liší podle výrobce
a technického provedení.
6. Kapitolou samou pro sebe jsou rotopedy. Pravověrný
cyklista k nim vzhlíží s despektem, výhodou je ale minimální hlučnost,
dražší typy např. značky Kettler nabízejí i široký rozsah nastavení, cena
se pohybuje okolo 5.000,-Kč podle způsobu odporu a přídavných zařízení
jako jsou pulsmetry a měřiče kalorií.
8. Stále populárnější aktivitou kterou si i cyklisté mohou
zpestřit nudné šlapání na “ergáči” je spinning, který nabízejí
některá specializovaná centra především ve velkých městech. Jízda probíhá
ve skupině za odpovídající hudby včetně komentáře instruktora a může být
zajímavým zpestřením i pro pravověrné cyklisty.Není bez zajímavosti, že
v zimních měsících si ve fitcentrech na hodinách spinningu přivydělávají
i některé naše cyklistické hvězdy.
Podrobnou nabídku trenažérů všech typů a cenových relací najdete
ZDE
( www.bajkshop.cz
)
Válce jsou
už jakási nadstavba. Zdi se sice pustíte po pár minutách, ale než se na
nich opravdu svezete, bude to nějaký ten týden či měsíc trvat. Než na
jízdu nebudete opravdu muset myslet, ujedete možná tisíc kilometrů. Odměnou
ovšem pak bude dramatické zlepšení techniky a efektivity šlapání, citu
pro rovnováhu a řízení kola "zadkem". Válce jsou co do simulace
jízdy daleko komplexnější nástroj než ergometr. Každé chybné šlápnutí
a špatně kontrolovaná váha se okamžitě projeví.
Hlavní nevýhoda válců spočívá v omezení typů tréninku, které se na nich
dají jezdit. Sedí jim frekvenčně pojatá jízda, od určitého převodu a rychlosti
se ovšem začne přední kolo nad rolnou "vznášet" a spojovací
guma prokluzovat, takže není možné trénovat silové šlapání a těžké převody.
Jako jediný nástroj k zimnímu udržování základní vytrvalosti
podle mého ergometr příliš vhodný není - při vysoké monotónnosti zátěže
a náročnosti na svaly vede poměrně rychle k neproduktivní únavě ("zažrání").
Třikrát týdne po hodině a půl je víc než dost. Výhodnější je kombinace
s nějakou jinou aktivitou či aktivitami
(info z www.cyklotrenink.cz
- Ondřej Vojtěchovský)
PTEJTE SE, ODPOVÍDEJTE ZDE...
|