GENEREL CYKLISTICKÉ DOPRAVY KRNOV |
Projekt zhotovil: ing.V.Návrat Výňatek z generelu cyklistické dopravy Krnov z r. 12/2001 |
|
1.NÁVAZNOST
NA DŘÍVE ZPRACOVANÉ DOKUMENTACE A ZDŮVODNĚNÍ GENERELU
Dokumentace navazuje na územně plánovací podklad - Územní generel cykloturistiky severní Moravy a Slezska a Generel dopravy Krnov a územně-plánovací dokumentaci - platný Územní plán města Krnov vč. změn, územní plány zón a regulační plány a zohledňuje již zprovozněné cyklistické trasy. Důvodem pro pořízení generelu byla nutnost vytvoření podkladu pro realizaci cyklistických stezek a tras na území města, generel bude zároveň sloužit i pro upřesnění vedení a doplnění cyklistických tras v rámci změn ÚO města. Předmětem řešení generelu bylo vyhodnocení podkladů, průzkum tras v terénu, ověření stávajících a výhledových vazeb na okolní území, posouzení návrhu cyklotras ve stávající ÚPD, návrh řešení, charakteristika tras a jejich etapizace.
|
2.PRŮZKUMY A ROZBORY
A) Stávající síť cyklistických tras V řešeném území je v současné době již vyznačeno několik fungujících úseků cyklistických tras. A ž na krátký úsek samostatné cyklistické stezky na nám.Hrdinů se jedná o dělené a nedělené stezky pro pěší a cyklisty nebo vedení trasy po málo frekventovaných komunikacích společně s motorovou dopravou. kromě několika izolovaných úseků městských tras jsou přes řešené území vedeny cykloturistické trasy č.55 a 503. Trasa KČT č.55 Příhraniční trasa vedená od Úvalna přes Krnov směrem na Město Albrechtice, která je v současné době vedena přes vrch Cvilín, protože podél řeky Opavy není zatím vhodná trasa. Trasa KČT č.503 Trasa vedená kolmo na trasu č.55 v koridoru Zátor - Brantice - Krnov po málo frekventované silnici III.třídy Na výše uvedené trasy č.55 a č.503 na českém území navazuje trasa č.35 na polském území. B) Intenzity automobilové dopravy Z výsledků sčítaní dopravy provedeného v rámci prací na Generelu dopravy Krnova vyplývá, že nejzatíženějším úsekem je ul.Říční okruh s intenzitami cca 12 000 voz/24 hod. zatížení ul.Jesenické dosahuje hodnot ccy 5600 - 8000 voz/24 hod. a intenzity na zbývající části okruhu, t.j. na ul.Smetanův okruh, Dvořákův okruh a Soukenická je cca. 16%. Intenzity na významných vstupech do vlastního centra, t.j. na nám.Minoritů, ul.Sv.Ducha, nám.Hrdinů a ul.Školní se pohybují v rozmezí 1000-2500 voz/24 hod. Z porovnání výše uvedených údajů s výsledkem sčítaní v r.1990 a 1999 vyplývá nárůst intenzit za období o cca. 40 - 60%. Ve výhledu lze po vybudování severního obchvatu silnice I/57 předpokládat pokles zatížení na ul.Říční okruh o cca 25%. Současně je ale třeba počítat s nárůstem stávajících intenzit dopravy do r.2010 z titulů růstu automobilizace i růstu proběhu vozidel o cca 30%. Z výše uvedeného vyplývá, že výhledové zatížení komunikace Říční okruh by s přihlédnutím k návrhům na dílčí dostavbu centra mělo ve výhledu dosahovat hodnot okolo 15 000 voz/hod, zatížení severní části okruhu centra na ul. Smetanův okruh, Dvořákův okruh a Soukenická je předpokládáno v rozmezí 5000 - 8000 voz/24 hod. Ostatní významné komunikace mají dopravní zatížení menší nebo přibližně rovno 3000 voz/24hod. C) Intenzity cyklistické dopravy Vhodným podmínkám pro používaní jízdního kola odpovídají stávající vysoké intenzity cyklistické dopravy za období 7.00-17.00 hod., které dosahují na ul.Opavské 1849 cyklistů, nám.Minoritů 1091 cyklistů, ul.Albrechtické 1008-1047 cyklistů, ul Svatováclavské 1065 cyklistů, ul.Bruntálské 894 cyklistů, ul.Mikulášské 737 cyklistů.
|
3) ZÁKLADNÍ PARAMETRY CYKLISTICKÝCH
TRAS
A) Základní prostorové parametry cyklistických tras Komunikace pro cyklisty musí splňovat požadavky na průjezdný profil jízdního kola a cyklisty, do něhož nesmějí zasahovat žádné pevné překážky, ve vozovce nesmí být umístěny vpusti, jejichž mříže jsou souběžné se směrem jízdy. Při stanovení profilu je doporučeno vycházet z následujících hodnot: - šířka jízdního kola (K)................. 60cm - nutný pohybový prostor (P).......... 2x20cm - bezpečnostní prostor (B).............. 2x25cm - podjezdná výška (V)..................... 250cm Šířku cyklistického pruhu pro obousměrný provoz udává původní verze ČSN 736110 hodnotou 150cm, 125cm a 100cm Ve změně 1 ČSN 736110 je v novém odst.1.čl. 82 jasně stanovena minimální šířka cyklistického pruhu 100cm, přičemž při použití v hlavním dopravním prostoru (což tato změna nově připouští za předpokladu barevného odlišení) je nutno tuto šířku zvětšit na 150cm. Zároveň musí mít jízdní pruh pro automobily šířku 300cm a musí být od cyklistického pruhu oddělen vodícím proužkem, přičemž na šířku 0,75m musí být cyklistický pruh zpevněn. B) Údaje ze zahraničních předpisů V německých předpisech jsou uváděny následující směrné parametry šířkového uspořádání cyklistických stezek:
Lze konstatovat, že parametry cyklistických stezek dle německých předpisů jsou v podstatě obdobné parametrům používaným v současné době v ČR. C) Základní typy cyklistických tras V této kapitole jsou stručně charakterizovány základní typy cyklistických tras. Tyto jednotlivé formy se od sebe liší uplatněným stupněm segregace (oddělení) cyklistické dopravy od ostatních druhů doprav, o volbě jejich použití rozhodují konkrétní podmínky. V rámci návrhu byly použity některé z těchto typů. 1) Samostatná cyklistická stezka Šířka cyklistického pásu pro obousměrný provoz je 300cm, šířku zpevněné části redukovat až na 200cm s tím, že v místě bočních bezpečnostních odstupů již není provedeno zpevnění 2) Nedělená stezka pro pěší a cyklisty Nejmenší šířka stezky je doporučována 300cm. Tato šířka zajistí v případě setkání jednoho cyklisty a dvou pěších v jediném profilu nezbytný prostor 100cm pro cyklistu, 2x75cm pro pěší a zbývajících 50cm lze pokládat za bezpečnostní odstup cyklisty a pěších 3) Dělená stezka pro pěší a cyklisty Minimální šířka stezky je 400cm, přičemž je navrhováno dělení 200cm + 200cm. V případě, že je navrhována cyklistická trasa jako dvě jednostranné stezky vyznačené na chodnících po obou stranách komunikace, je doporučena jako minimální šířka cyklistického pruhu 100cm, existuje-li pravděpodobnost zvýšeného využívání jednosměrné stezky i k jízdě v protisměru, je navrhováno zohlednit tento předpoklad návrhem šířky jízdního pruhu v šířce 160cm. 4) Cyklistická trasa na dopravně zklidněné komunikaci (pěší zóna, obytná ulice a jiné) Cyklista využívá spolu s ostatními účastníky provozu dopravní prostor, v němž je povolena jízda pouze rychlostí do 20km/hod. 5) Cyklistické pruhy na vozovce Doporučená šířka pruhu vyznačeného na vozovce je 150cm (+25cm vodící proužek) 6) Cyklistická trasa na polní a lesní cestě Pro cyklistický provoz jsou využívány málo frekventované účelové komunikace jejichž šířka bývá obvykle v rozpětí 2,5-5m 7) Cyklistická trasa vedená společně s motorovou dopravou na obslužné komunikaci Pro cyklistický provoz je využívaná komunikace s malou intenzitou dopravy.
|
4) ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY ŘEŠENÉHO
ÚZEMÍ
Budování sítě dálkových tras v současné době probíhá jak na celostátní, tak také regionální i místní úrovni. V navržené základní síti tras je zřejmé vedení tzv."moravské osmičky". jejíž horní úsek je veden podél hranic s Polskem, přes Krnov. |
5) NÁVRH CYKLISTICKÝCH TRAS NA ÚZEMÍ
MĚSTA
A) Základní motivy navrhované sítě cyklistických tras Navrhovaná síť má roštové uspořádání s několika okružními prvky zejména v oblasti centra. Z hlediska širších vazeb lze konstatovat, že základní páteř navržené sítě tvoří "kříž" tras A a B, procházejících historickým centrem města. Trasa A je vedena v severo-východní části města podél řeky Opavy a Opavice a zajišťuje vazby v koridoru Opava - Úvalno - Město Albrechtice. Trasa B vede v koridoru Zátor - Brantice - Krnov - hraniční přechod Polsko. Trasy A a B prezentují dílčím způsobem upravené stávající trasy č.55 a 503. Tyto dvě základní trasy doplňují další trasy, jejichž úkolem je nabídnout cyklistům možnost jízdy po bezpečných trasách na území města. Podle podmínek je segregace (oddělení) cyklistické dopravy od ostatních druhů doprav - od samostatné cyklistické stezky , přes společnou dělenou či nedělenou stezku pro pěší a cyklisty až po vedení cyklistické trasy po vozovce společně s automobilovou dopravou. Pro bezpečné příčné vazby cyklistů a pěších přes frekventované komunikace je navrhována dílčí úprava některých křižovatek vložení středních ochranných ostrůvků či jinou úpravou bodového dopravního zklidnění. B) Cyklistické mapy, orientační tabule, úschovny kol Vydávání map by mělo být součástí postupného budování cyklotras Pro zlepšení informovanosti cyklistů byly vytipovány lokality pro osazení informačních tabulí, které mohou být doplněny i odpočívkou s lavičkou, stojanem a odpadkovým košem. Úschovny nebo alespoň stojany s přístřešky umožňující uzamčení kol by kromě železničních stanic měly být vybudovány v místech sportovišť a zařízení . kde lze očekávat dlouhodobé odstavení cyklistů. C) Orientační a dopravní značení Pro hlavní body (místa křížení a odbočení, začátky a konce tras) je nutno uvažovat se značením typu směrových tabulí pro cyklisty s udáním cílů a kilometrických vzdáleností, u ostatních míst pak postačí označení pouze orientační. Značky se umísťují buďto na samostatné sloupky nebo ve zvláštních případech na na sloupky stávající, v městě lze využít s výhodou stávajících sloupů veřejného osvětlení nebo NN. Všechny typy značek je nutno provést v barvě žluté. Pro osazování svislých dopravních a orientačních značek platí zásady pro dopravní značení tj, vzdálenost značek ve stejném směru musí být min.10 m. Značku A19 nutno umístit ve vzdálenosti 50 - 100m před místem křížení (vjezdu na komunikaci). Minimální výška značek nacházejících se v průjezdném průřezu cyklistické stezky nebo trasy je 2,50m. D) Stavební náklady Podle zkušeností s výstavbou tras v Ostravě přijde 1 km v intraviliánu (bez výkupů) cca 2-4 mil Kč (přeložky sítí, bezbariérové a slepecké úpravy, značení, výsadby zeleně, aj., což je cca 2 - 4x více než u stezek vedených v extraviliánu. Pro zřízení jednoduché odpočívky je nutno uvažovat s částkou cca 50 - 100 tisíc Kč, u map a informačních tabulí se jedná minimálně o 14 - 20 tisíc kč. E) Etapizace Při projednání návrhu bylo přítomnými shodně konstatováno, že nejpotřebnějšími úseky pro řešení cyklistické dopravy jsou úseky dopravně zatížených komunikací sil I/57 a to - ul.Opavské v úseku ul.Praskova - ul.Stará s průjezdem téměř 1900 cyklistů/10 hod. a dále pak ul.Albrechtická v úseku ul.Jesenická - Stará Ježnická, kde intenzita cyklistické dopravy dosahuje cca 1000 cyklistů/10 hod. |
6) ZÁVĚR
Obsahem generelu cyklistické dopravy Krnov bylo vyhledávání vhodných cyklistických tras na území města Krnova, při zohlednění předchozích rozvojových dokumentů cyklistické dopravy na území města a v návazném území regionu. Generel byl projednán se zainteresovanými orgány. Dokumentace uvádí kroky nutné pro uvedení výhledových tras do provozu, přičemž samotné vyznačení tras dopravním značením je nutno projednat vč.nutných stavebních úprav s dopravním inspektorátem v Bruntále. Realizace úprav přinese zlepšení podmínek pro cyklisty, zvláště odstraněním nutnosti jízdy po vozovce ul.Opavské, Bruntálské a Albrechtické. PTEJTE SE, ODPOVÍDEJTE ZDE... |