1)
PRAHA
Obecně panuje názor, že po Praze
se na kole jezdit snad ani nedá. Pravdou je, že Praha skutečně
není pro cyklisty ideálním místem. Ve srovnání s Vídní, Mnichovem,
Berlínem a dalšími evropskými metropolemi je vyloženě nepřátelská
k cyklistům. Město bohužel naprosto podceňuje potenciál cyklistické
dopravy, zatím staví nové silnice a parkoviště a cyklistiku nepovažuje
za možné řešení špatné dopravní situace. Podle průzkumů je tu
nejvyšší poměr počtu automobilů na osobu v celé Evropě. Praha
má pouze 60 kilometrů
cyklostezek, ze kterých je navíc většina mimo centrum. V porovnání
s tím, Budapešť má 140 kilometrů a Vídeň dokonce 860 kilometrů
cyklostezek.
I přes to tato metropole cyklistům
nabízí poměrně slušné možnosti a služby, které bychom v jiných
českých městech jen marně hledali.
Praha je jedním z mála českých měst,
kde vzniká síť Zelených stezek – Greenways. K populárním pražským
cyklotrasám patří Greenway Vltava nebo Greenway Botič zpřístupňující
cenné přírodní území kolem toku Botiče. V budoucnu by se stezka
mohla stát důležitou dopravní tepnou pro dojíždění do centra z
několika pražských sídlišť. Zajímavé cyklistické výlety slibují
cyklotrasy do Prokopského údolí, Šáreckým údolím, do Průhonic,
na Zbraslav nebo k Hostivickým rybníkům. Na kole se dají poznávat
také nejznámější pražské památky. Jednou z možností je okruh začínající
na Letenské pláni, odkud můžeme dojet mimo jiné třeba až na Staroměstské
náměstí, či k Národnímu divadlu.
Praha
je také výchozím bodem dálkové stezky Greenways Praha – Vídeň,
což je síť stezek a tras pro cyklisty, pěší, jezdce na koních
či vodáky. Z Prahy až do Brna vede Pražská trasa.
Pokud jde o parkování jízdních kol,
v roce 2002 byly v centru města instalovány nové stojany. Jsou
umístěny na značených cyklistických trasách, zejména pak v turisticky
atraktivních lokalitách. Odstavování jízdních kol v Praze bezplatně
umožňují také všechna záchytná parkoviště systému P + R. Správce
parkoviště půjčí cyklistovi zámek, kterým si kolo uzamkne a klíč
odevzdá správci, který oproti finanční záloze vydá kontrolní kartu.
Po prokázání se kontrolní kartou je cyklistovi kolo vydáno a záloha
vrácena.
V Praze je možné jízdní kolo zdarma
přepravovat městskou hromadnou dopravou, konkrétně metrem. Existují
však jistá omezení – použít můžeme pouze poslední vůz metra, při
čemž ve voze smí být nejvýše dvě jízdní kola.
Pronájem jízdních kol
Kromě řady půjčoven po celé Praze, v Karlíně můžeme využít služby
systému Homeport, který umožňuje rychlý a jednoduchý pronájem
jízdních kol přímo na ulici, a to 24 hodin denně. Zatím je tu
rozmístěno 12 stojanů s celkem 21 koly. Karlín byl zvolen pro
svůj rovinatý terén a rozumnou hustotu provozu. Sídlí tu také
množství administrativních budov. Cesty uživatelů tedy povedou
od metra do kanceláře a odtud do restaurace či na poštu. Podle
toho byla vytipovaná místa pro stojany. Pokud budeme chtít službu
využívat, nejdříve se musíme zaregistrovat, zaplatit vratnou kauci
a kredit. Ceník půjčovného je pak navržen tak, aby konkuroval
městské hromadné dopravě. Pokud se systém osvědčí, je firma připravena
investovat do dalších 500 stojanů, které by ve vzdálenostech asi
270 metrů od sebe pokryly celé centrum Prahy. Naše metropole by
se tak připojila k řadě měst, jako například Vídeň, Berlín, Amsterdam
nebo Mnichov, kde podobný systém funguje. Autor projektu Charles
Butler potvrdil, že dosavadní zkušenosti jsou zatím uspokojující
a zájem uživatelů předčil očekávání.
2)
OKOLÍ PRAHY
Region středních Čech nabízí skvosty
historických památek i nádherné přírodní scenérie. Cykloturisté
si vyberou z kilometrů značených cyklotras. Na hřebenech kopců
a v hlubokých lesích CHKO Křivoklátska, Kokořínska a Českého krasu
si užijí vyznavači horských kol, ti ostatní mohou navštívit romantické
hrady a zámky – Karlštejn, Křivoklát, Český Šternberk, Kokořín,
Konopiště či Dobříš. Nesmíme zapomenout na královské město Kutná
Hora, jenž je zapsáno na seznamu UNESCO, ani na kostel sv. Václava
ve Staré Boleslavi a Svatou Horu u Příbrami, významné poutní místo
střední Evropy. Pohodáři pak využijí rovinatou krajinu Polabské
nížiny a cyklotrasy kolem řek – mezi nejznámější patří Posázavská
cyklotrasa.
V květnu 2005 byly otevřeny dvě nové
pohádkově naučné stezky Cesta kocoura Mikeše a Pohádkové Hrusice.
Obě stezky, které najdete v rodišti Josefa Lady, jsou vhodné pro
pěší turisty i pro cyklisty.
Oblast
obklopující hlavní město se navíc vyznačuje snadnou dostupností
a bohatou infrastrukturou.
3)
JIŽNÍ ČECHY
Výjimečnost tohoto regionu tkví v
obyčejném přívětivém venkovském prostředí. Je to rovinatá oblast
rybníků, lesů, venkovských kostelů a lidové architektury, nabízející
neomezené možnosti nenáročné cykloturistiky i mimo silniční síť.
Jihočeským krajem a dalšími partnery byla proto založena Nadace
Jihočeské stezky, která si klade za cíl zlepšovat podmínky pro
cykloturistiku. V posledních letech byly po celém území vyznačeny
cyklotrasy různých délek, k nimž jsou vydávány podrobné mapy.
Trasy často vedou po březích rybníků, které v letních dnech nabízejí
odpočinek. Vydat se můžeme třeba i po Jihočeských pivních stezkách
nebo zvolit jednu
z mnoha naučných stezek.
K návštěvě všech architektonických
památek budeme potřebovat hodně času. Na seznamu UNESCO se nachází
ojedinělé historické město Český Krumlov a perla jihočeského selského
baroka, obec Holašovice. Mezi nejnavštěvovanější patří pohádkové
zámky Hluboká nad Vltavou, Třeboň a Červená Lhota. Za zmínku stojí
i kláštery ve Vyšším Brodě a ve Zlaté Koruně.
V celé oblasti již čtvrtou sezónu
funguje propracovaný systém jihočeských cyklobusů Cyklotrans.
Východní částí regionu pak prochází dálková cyklotrasa Greenways
Praha – Vídeň, která spojuje města Slavonice, Nová Bystřice, Jindřichův
Hradec a Tábor. Dalšími dálkovými trasami v regionu jsou Česko-moravská
trasa a Česko-rakouská příhraniční trasa.
Vzhledem k tomu, že se jedná o příhraniční
oblast, vznikl zde euroregion Silva Nortica, spolupracující s
dolnorakouskou oblastí Waldviertel. Jihočeské cyklotrasy pak mají
návaznost i na rakouské cyklostezky, což může být velikou příležitostí
pro různé subjekty cestovního ruchu.
Jihočeský kraj má v plánu opravit
bývalé vojenské silnice podél hranic a vytvořit tak 53 kilometrů
dlouhou
příhraniční komunikaci, která spojí Nové Hrady na Českobudějovicku
s Cetvinami na Českokrumlovsku. Sloužit by měla především cykloturistům
a pěším turistům v návaznosti na turistické a cyklistické stezky
v rakouském příhraničí. Tím by se ještě více zvýšila atraktivita
daného území pro cestovní ruch.
4)
ŠUMAVA
Kromě tradičních pěších cest, region
nabízí přes 300 kilometrů značených cyklotrasa další spoustu cest
po
hřebenech i údolími podél potoků a řek. Najdeme zde poměrně hustou
síť kvalitních silnic a silniček, cykloturistické trasy využívají
především bývalé vojenské komunikace v bývalém hraničním pásmu
a pro drsnější bikery je k dispozici dostatek značených tras po
lesních cestičkách. Cyklisté na silničních kolech pak jistě přivítají
náročnější stoupání do prudkých kopců, a to především v okolí
Železné Rudy.
Nejzachovalejší část Šumavy byla
vyhlášena národním parkem, a kromě toho je i mezinárodní biosférickou
rezervací UNESCO. S ohledem na tento fakt musí cyklisté dodržovat
určitá pravidla.
Mezi nejvyhledávanější místa patří
ledovcová jezera - cyklistům je nejdostupnější především jezero
Černé, případně Prášilské. Čeká nás nespočet přírodních zajímavostí,
dále také technické památky jako např. Vchynicko-Tetovský kanál,
Čeňkova pila nebo památky na sklářskou výrobu. Charakter šumavské
krajiny pak dotváří typická lidová architektura, včetně venkovských
kapliček a kostelíků.
Souběžně se státní hranicí probíhá
cykloturistická Magistrála Český les, na kterou navazuje mnohem
známější a cyklisty frekventovaná Šumavská magistrála. V rámci
euroregionu Šumava vzniká řada turistických přechodů, které nabízejí
možnosti směřovat trasy výletů i do příhraničí. Kromě toho, i
regionální cyklotrasy čím dál hustěji navazují na cyklostezky
Bavorského lesa. Možná i proto je Šumava cyklistickým rájem.
Diplomová práce Lucie Hnikové
|
