1)
VYSOČINA
Zdejší zvlněný kopcovitý kraj s hustými
lesy, roztroušenými rybníky a malebnými vesničkami nabízí jedno
z
nejzdravějších prostředí a tudíž výborné podmínky pro aktivní
odpočinek. Na zemědělských usedlostech se poměrně zdařile vyvíjí
agroturistika.
Region také nabízí jedinečné kulturní
a historické památky. Tři z nich najdeme i na seznamu UNESCO –
zámek v Telči, kostel Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru
nad Sázavou a ojediněle zachovanou židovskou čtvrť v Třebíči.
Historickou perlou je ale i hrad Pernštejn.
V celé oblasti je dostatek málo frekventovaných
silnic a značených cyklotras. Zdatní cyklisté dají přednost
náročnějším terénům Žďárských a Jihlavských vrchů. Na Žďársku
vede Santiniho trasa spojující místa působení tohoto barokního
architekta. Okolím atomové elektrárny Dukovany vede tzv. Energetická
trasa, která nás seznamuje s unikátní přírodní rezervací Mohelenská
hadcová step18) a rovněž nás zavede k nejstarší rozhledně na Vysočině,
Babylonu na Zeleném kopci u Kramolína.
Regionem prochází mnohé dálkové cyklotrasy:
Českomoravská trasa, Posázavská trasa, trasa Jeseník – Znojmo,
trasa Jihlava – Český Těšín, Pražská trasa a česko-rakouská příhraniční
trasa Greenways Praha – Vídeň.
2)
JIŽNÍ MORAVA
Zdejší krajina nabízí pro každého
něco. Síť silniček mnohdy s příznivým nenáročným profilem poskytuje
rozsáhlé možnosti cyklistům. Ti zdatnější si mohou vybrat náročnější
terény v národním parku Podyjí s více než 100 km cyklotras, CHKO
Pálava, na hřebenech Bílých Karpat (vyhlášeny biosférickou rezervací
UNESCO), Javorníků a Chřibů. Jižní Morava nabízí unikátní Moravské
vinařské stezky, které propojují vinařské oblasti Moravy – projet
se tak můžeme mezi vinicemi a sklípky a ochutnat zdejší víno.
Z Brna zase směřuje mnoho tras do Moravského krasu. Tajným tipem
je stezka romantickým údolím říčky Bobravy.
Čeká na nás také mnoho jedinečných
památek jako např. zámek Vranov nad Dyjí, Lednicko-valtický areál
(na seznamu UNESCO), který je možné projet celý na kole, hrady
Buchlov a Bítov, bazilika na Velehradě, benediktinský klášter
v Rajhradě.
Od května 2005 jsou vyznačeny Lichtenštejnské
cyklostezky, které procházejí Lednicko-valtickým areálem a
dolnorakouským příhraničím. Spojují významné památky rodu Lichtenštejnů.
Na Moravské straně projekt výrazně podpořilo město Břeclav.
Regionem
prochází dálkové cyklotrasy Greenways Praha – Vídeň, Moravská
stezka, Jantarová stezka, trasa Hradec Králové – Břeclav, a trasa
Jihlava – Český Těšín. Díky poloze oblasti při hranici se Slovenskem
a Rakouskem byly vytvořeny dva euroregiony. Spoluprací se Slovenskem
vznikl euroregion Bílé Karpaty. Vinařský jih spolupracuje s rakouskou
vinařskou oblastí Weinviertel.
3)
STŘEDNÍ MORAVA
Region s přirozenou hranicí Nízkého
Jeseníku, Oderských vrchů a Drahanské vrchoviny, jehož výjimečnost
tkví především v bohaté folklórní tradici. Střední Morava ovšem
nabízí i přírodní zajímavosti – Hranickou propast, nejhlubší propast
v České republice, nebo chráněnou krajinnou oblast Litovelské
Pomoraví. Mezi kulturně historické památky patří Kroměříž (na
seznamu UNESCO), poutní místo na Svatém Kopečku, hrady
Helfštýn a Bouzov.
Převažující
rovinatý terén přeje především nenáročné rodinné cykloturistice,
pro horská kola jsou pak lákadlem
zalesněné vrcholky. Kříží se tu dvě moravsko-slezské dálkové cyklotrasy:
Jantarová stezka a Moravská stezka, které jsou součástí projektu
EuroVelo.
4)
SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO
Místy
zde najdeme doslova panenskou přírodu, což je příčinou poměrně
velkého počtu chráněných území. V regionu jsou tři chráněné krajinné
oblasti – Jeseníky, Beskydy a Poodří. Zázemí v podobě nádherné
přírodní krajiny, ozdobené navíc zajímavou lidovou architekturou,
zaručuje vynikající podmínky pro sportovní aktivity. Cykloturisté
mohou křižovat region po 1500 kilometrech značených tras. Krajem
prochází některé dálkové cyklotrasy: Jantarová stezka, Slezská
magistrála, Beskydsko-karpatská magistrála, trasa Jihlava Český
Těšín, trasa Jeseník-Znojmo a hranici regionu protíná i Moravská
stezka. Významné jsou i mezinárodní okruhy v polském příhraničí
– euroregionu Těšínské Slezsko. Další pěkné cyklotrasy vedou v
okolí Frýdku-Místku, Poodří a v Nízkém Jeseníku. Mnohé cyklotrasy
spojují technické památky, v okolí Ostravy se pak jedná především
o staré doly a hornická muzea. Zatoužíme-li po návštěvě kulturně-historických
pamětihodností, minout bychom neměli hrad Sovinec, Štramberskou
trúbu a samozřejmě skanzen v Rožnově p. Radhoštěm. S krátkými
cyklistickými výlety můžeme kombinovat i pobyty v lázních (Karlova
Studánka, Lázně Lipová, Velké Losiny, Lázně Jeseník…). V poslední
době láká k návštěvě cyklisty také "zapomenutý kraj"
Osoblažsko, a to na nedotčenou přírodu a lehce zvlněný terén.
V oblasti Beskyd a Hrubého Jeseníku
si přijdou na své zejména zdatnější cyklisté. Lysá Hora je spolu
s Pradědem (naší nejvyšší horou, kterou je možno zdolat na kole)
velice oblíbeným cílem cyklistů.
V
tomto pohraničním regionu najdeme hned několik euroregionů, zajišťujících
spolupráci s polskou a slovenskou příhraniční oblastí. Jedním
z nich je již jmenovaný euroregion Těšínské Slezsko.
5)
KRKONOŠE
Říká se, že Krkonoše jsou příliš
vysoké, prudké a také chráněné na to, aby se zde dalo jezdit na
kole. Krkonoše jsou sice vysoké hory a především přísně chráněný
národní park, ale na kole se zde jezdit dá. A pro ty, kteří neholdují
většímu převýšení se na jižním úpatí rozprostírá rozsáhlá podhorská
oblast.
Na území národního parku se musíme
řídit zákony a místními pokyny, což je z důvodu ochrany přírody
v každém případě pochopitelné. Na druhé straně je zde však zatím
ještě nedostačující nabídka pro ty, kteří by
hory chtěli navštívit. Kilometry vyznačených cest pro cyklisty
sice přibývají, jejich poptávka je ale mnohem větší.
Také projekt Dlouhých sjezdů je jen minimem z toho, co by šlo
i při respektování ochrany přírody nabídnout. Přesto jsou Krkonoše
skvělým místem pro cykloturistiku.
Teprve od roku 2004 fungují i v Krkonoších
cyklobusy, tzv. Krkobusy, které projedou tam a zpět celé Krkonoše.
V posledních letech cykloturisty podporují i provozovatelé lanovek
a ve většině případů nabízejí přepravu bicyklů zdarma. U dolních
stanic některých lanovek byly dokonce zřízeny půjčovny horských
kol a horských koloběžek. Využít můžeme téměř všech lanovek v
Krkonoších, s výjimkou lanovky na Sněžku, kde se z důvodů ochrany
přírody vůbec nesmíme objevit.
Speciálně pro cyklisty byla v červnu
2001 zřízena 1. Krkonošská naučná cykloturistická stezka, která
je vedena nejzajímavějšími partiemi Černé a Světlé hory. Délka
celého okruhu je 16 kilometrů a celou stezku nás provází informační
tabule.
5a)
Krkonoše ze sedla kola
Svazek měst a obcí Krkonoše připravilo
projekt Krkonoše ze sedla kola. Jeho cílem bylo zlepšit značení
stávajících cyklotras, ale především přesunout pozornost cykloturistů
z horních partií hor do podhůří a upozornit na další hezká a zajímavá
místa v Podkrkonoší. Stávajících asi 120 kilometrů podhorských
cyklotras bylo obohaceno o dalších téměř 200 kilometrů.
Rovněž došlo ke změně značení cyklotras
na území Krkonošského národního parku. Klasické dřevěné tabulky
s čísly cyklotras byly doplněny plechovými žlutými směrovkami,
které odpovídají standardnímu značení cyklotras po celém Česku.
Projekt Krkonoše ze sedla kola může
přispět k oživení života řady obcí. Dále už záleží na každém podnikateli,
jak bude umět využít příležitosti a nabídnout cykloturistům občerstvení,
ubytování, odpočinek, půjčovnu či servis.
5b)
Dlouhé sjezdy
Ve spolupráci se správou Krkonošského
národního parku svazek měst a obcí vytvořil pro cyklisty projekt
devíti
Dlouhých sjezdů. Cyklobusem a lanovkou se jednoduše necháme i
s kolem vyvést co nejvýše a pak už si pouze užijeme dlouhou jízdu
z kopce s nádhernými výhledy na Krkonoše i Podkrkonoší.
Na začátku vždy cykloturisté najdou
speciální ukazatel s informacemi o daném Dlouhém sjezdu.
Vyjedeme-li lanovkou z Harrachova
na Čertovu horu, čeká nás „Sjezd do kraje zapadlých vlastenců“
a „Za rozhledy západních Krkonoš“. Lanovka z Herlíkovic na Přední
Žalý nás doveze k výchozímu místu sjezdu „Kam teče Labe“. „Po
lyžařských trasách v létě“ můžeme sjíždět, použijeme-li lanovku
ze Špindlerova Mlýna na Medvědín. Chceme-li si užít sjezd „K Malému
Labi“, musíme nejdříve vyjet lanovkou ze Svatého Petra ve Špindlerově
Mlýně na Pláň. Z Janských Lázní se kabinovou lanovkou dostaneme
na Černou horu, kde si můžeme vybrat hned z několika sjezdů: „Sjezd
pod Liškou“, „Černodolský sjezd“ nebo „Trutnovský sjezd“. Pro
„Rýchorský sjezd“ je pak výchozím místem Horní Malá Úpa.
Diplomová
práce Lucie Hnikové
|
