V průběhu fyzické aktivity vzniká důsledkem přeměny živin na energii přebytečné teplo, které musí být odváděno, aby nedošlo ke kritickému přehřátí organismu hrozícímu kolapsem. Základní proces termoregulace spočívá v tvorbě potu, tedy v odpařování tekutin z povrchu těla.

  Některé potem vylučované látky jsou ale cenné, a proto se jejich ztráty musejí doplňovat. Nejvíce ztrácíme minerální látky, následují aminokyseliny, hormony, mastné kyseliny, antibakteriálně působící složky, kyselina mléčná a močovina.
  Zejména velké ztráty hořčíku jsou při sportu i v průběhu následné regenerace příčinou svalových křečí. Vzhledem k tomu, že hořčík je sedativem, které mimo jiné může zapříčinit útlum organismu, měl by jeho obsah ve sportovních nápojích být oproti např. draslíku podstatně nižší.

  Je-li vysoká vlhkost a současně horko, dá se říci, že se jedná o situaci téměř kritickou. Na takové prostředí se totiž nedá adaptovat. Nepomáhá pití studených nápojů, protože vlhko brání ochlazování povrchu těla pocením.
Obecně platí: čím vyšší teplota okolí, tím nižší obsah cukrů v nápoji. V praxi to znamená, že sportujeme-li v zimě, vydáváme také více energie na termoregulaci a potřebujeme tedy více rychle využitelné energie.

  Neklesne-li teplota okolního prostředí pod 10 °C, je vhodné pít studené nápoje. Jejich ideální teplota se pohybuje v rozmezí od 10 do 14 °C. Studený nápoj ochlazuje žaludek a vytváří tak chladovou ochranu před přehřátím organismu. Současně ale vzniká riziko přechlazení spojené s možností zánětu horních cest dýchacích. Z toho tedy plyne rada – všeho s mírou. Potřeba ochlazení organismu stoupá s rostoucí teplotou okolí.
  Při okolní teplotě v rozmezí od 0 do 9 °C je stále ještě vhodný studený nápoj. Jeho ideální teplota je od 14 do 18°C. V případě, že sportujeme ve velmi chladném až mrazivém prostředí, měli bychom pít nápoj vlažný až středně teplý od 20 do 25 °C.

  Před tím, než vyrazíme sportovat, bychom měli náš organismus dostatečně zavodnit – to samozřejmě neznamená, že 20 minut před cvičením vypijeme litr vody, hydratace by měla být pozvolná. V tomto případě použijeme hypotonický nápoj, nejlépe čistou vodu. Optimální je cíleně začít již 60-90 minut před samotným výkonem. Uvědomte si důležitou věc – naše tělo je schopno za normálních podmínek vstřebat za hodinu přibližně 1 litr tekutin, z čehož vychází, že každých 15 minut bychom měli vypít maximálně 250 ml. Pokud vypijeme více, dochází k hromadění tekutiny v dutinách střeva a nepříjemnému pocitu plnosti. Také nečekejte na okamžik, až budete mít žízeň - tento pocit vzniká až při deficitu vody v organizmu. V průběhu sportování dochází při dehydrataci ke vzniku svalových křečí, rychlé únavě a celkovému poklesu výkonnosti (pro zajímavost - ztráta tekutin odpovídající 4% tělesné hmotnosti snižuje výkon až o 40%).
Celkové množství přijatých tekutin však vždy závisí na hmotnosti těla, teplotě okolí a pochopitelně typu sportovní aktivity!

  V průběhu cvičení je vhodné doplňovat tekutiny v pravidelných intervalech v celkovém množství přibližně 200 – 400 ml za hodinu. Tady už můžeme sáhnout po isotonickém iontovém nápoji, doporučujeme je však konzumovat v průběhu cvičení, které trvá déle než 30 minut (přibližně v rozsahu 30 – 120 minut). Při výkonech nad 2 hodiny je pak nutné dodávat nápoje obsahující především zdroje energie (sacharidy). Jiné množství tekutin pochopitelně spotřebujeme ve fitku při klasickém cvičení a jiné při aerobiku nebo spinningu, v průběhu kterých dochází k mnohem větším ztrátám vody.

  Ihned po výkonu je vhodné doplnit nejen tekutiny, ale i ztracenou energii (svalový i jaterní glykogen). K tomu slouží tzv. hypertonické nápoje, často obsahující vyšší množství sacharidů, minerálů, vitamínů a jiných látek. Pro rekreační sportovce naprosto postačí po výkonu obyčejná voda, konzumace sacharido-proteinových nápojů nechte na výkonnostních a vrcholových sportovcích. Pro doplnění ztracené energie postačí vhodné jídlo

Sportovní, iontové nápoje a jejich hodnocení podle osmolarity nebo koncentrace iontů:
Vzhledem k tomu, že lidský pot nemá stejnou osmolalitu jako tělesné tekutiny, ale nižší, je potřeba dbát na cílené a řízené dávkování. Obsah minerálů v potu je nepřímo úměrný teplotě okolního prostředí (se stoupající teplotou klesá koncentrace minerálů v potu)

Isotonický nápoj (tekutina, roztok) má stejnou osmolalitu jako krev.
Naleznou uplatnění spíše tam, kde sice dochází k velkému pocení, ale výkon netrvá tak dlouho (obvykle ne déle než hodinu), ale pot je podstatně koncentrovanější a nedochází k tak extrémním ztrátám tekutin. To nastává u sportů, které jsou sice vytrvalostní, ale je třeba velké množství svalové síly (např. squash, tenis apod.).

např. Gatorade, Powerade či Isostar - určené sportovcům, kteří podstupují velké fyzické vypětí. Pro povzbuzení organismu jsou nepoužitelné, protože v nich nenajdeme kofein ani podobné látky - obsahují hlavně aminokyseliny a minerální látky pro rychlejší regeneraci svalů po zátěži (sodík, vápník, hořčík, draslík) a cukry jako zdroj energie.

Isotonický iontový nápoj vám taktéž pomůže rychle doplnit tekutiny, ale ne stejně rychle jako nápoj hypotonický.

hypotonický nápoj (tekutina, roztok) mají nižší koncentraci iontů než krev.
Užívá se především při aktivitách, kdy se nejvíc potíte (běh, cyklistika).
A vy teda zpátky potřebujete do těla dostat to, co z vás „teče“. A právě onomu řídkému potu nejlépe odpovídá hypotonický nápoj. Jedná se tedy především spíše o doplnění tekutin, než o nějakou zásadní manipulaci s ionty.

např. čistá voda, zředěné nápoje. Hypotonické nápoje mají dnes velkou oblibu a jsou považovány za nejlepší. Rychle se vstřebávají do vašeho těla a přinášejí nejrychlejší přístup tekutin a nepůsobí žádné zažívací potíže jako nápoje s velkou náloží iontů. Hodí se při fyzické aktivitě v horkém prostředí (např.: v létě)

hypertonický nápoj (tekutina, roztok) mají větší koncentraci iontů než krev.
Mají opravdu velmi vysoké koncentrace iontů a při sportu uplatnění prakticky nenacházejí. Jsou to spíše léčebné roztoky a většinou se ani nepodávají ústně, ale aplikují se nitrožilně.

Mnohé nápoje zároveň nejsou pouze koktejly iontů s nějakou tou příchutí. Podle určení v něm dále můžeme najít jednoduché cukry, jako pohotovostní palivo pro svaly při velkém výkonu. Nápoje určené pro dlouhodobé aktivity (cyklistika), navíc obsahují dávku kreatinu, který napomáhá získávání energie z tuků a tím pokrývá energetickou spotřebu. Jindy můžeme najít i bílkoviny či aminokyseliny, které zabrání rozpadu svalové hmoty v průběhu výkonu.

Hypertonický nápoj není určen pro rychlé doplnění tekutin a není vhodný při fyzické zátěži a dehydrataci (sami budou dehydraci posilovat)

Kromě relativně drahých „lahvičkových“ isodrinků existuje celá řada podobných výrobků prodávaných jako koncentráty ředitelné vodou (Aminostar, IonStar). Těm nejřidším se říká hypotonické, nejhustším hypertonické. „Tyto nápoje vůbec nezavrhuji, ale je třeba si uvědomit, že jsou určeny vesměs vrcholovým sportovcům, kteří během zápasu či cyklistického závodu nemohou doplnit energii třeba jídlem. V podstatě je zavodní, prostřednictvím cukrů jim dodají energii a doplní minerály,“ vysvětluje Ivana Kinkorová, která se v biomedicinské laboratoři Fakulty tělesné výchovy a sportu UK v Praze zabývá sportovní výživou. Podle ní mohou takovéto drinky pít i „laici“, ale s mírou. „Každý musí zvážit, jestli podává takové výkony, aby podobný nápoj jeho tělo potřebovalo. Lidé to často přehánějí s koncentrací, dá se říci, že čím ředěnější nápoje, tím jsou šetrnější k organismu, protože metabolismus lépe zpracuje účinné látky,“ říká Ivana Kinkorová.

Iontové nápoje a rizika
Při konzumaci iontových nápojů je naprosto nezbytné si uvědomit, že „ionťáky“ nejsou žádné limonády na celodenní posrkávání. Jsou opravdu určeny jen pro speciální příležitosti. A jak již bylo řečeno, každý je určen pro jinou příležitost. Použití nevhodného nápoje se rovná zbytečně vyhozeným penězům, jelikož efekt by byl minimální a místy i opačný. Iontové nápoje navíc nejsou určeny pro každého. Vysoké koncentrace některých iontů (obzvláště K) mohou mít negativní účinky na některé orgány (obzvláště ledviny). Proto pokud máte problémy s ledvinami či trávícím traktem, poraďte se raději nejprve s lékařem.
Nadměrné používání iontových nápojů může způsobovat přetěžování ledvin u některých typů můžete mít i bolesti žaludku - proto si vyzkoušejte, který iontový nápoj vám vyhovuje a v jakém poměru se ředí s vodou

Nealkoholické pivo je ve své podstatě přírodní iontový nápoj – obsahuje potřebné látky jako běžné iontové nápoje, ale na rozdíl od nich vzniká přirozenou cestou bez přispění chemie. Nealkoholické pivo zároveň poskytuje „rychlé kalorie“ vhodné pro sportovce a při zvýšené tělesné námaze. Pivo umožňuje účinnou látkovou přeměnu a je důležitým zdrojem vitamínů, to nealkoholické navíc nezatěžuje tělo alkoholem.

Energetické nápoje

Co už asi většina Vás ví, tak "Energy Drinky" je vlastně přeslazená káva.

Jejich nejdůležitější složkou je kofein. Vyhláška stanovuje jeho maximální obsah na 32 miligramů na 100 mililitrů. Drinky mají prakticky shodný obsah: kolem 29 miligramů na sto mililitrů. To je asi 73 miligramů na 250mililitrovou plechovku, což odpovídá množství kofeinu v jediném šálku středně slabé kávy.
Některé energetické nápoje obsahují guaranu, což je především další zdroj kofeinu a několika dalších látek, které prodlužují efekt kofeinu. Kromě toho pijete v nápoji i konzervační látky, umělá barviva.

Energetické nápoje působí velmi individuálně podle věku, pohlaví, zdravotního stavu, látkové přeměny organismu říká Ivana Kinkorová, specialistka na výživu z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK v Praze.. Kdo je třeba zvyklý na kávu, nebude na něj jediná plechovka skoro působit.

Hlavním zdrojem energie v těchto drincích je tedy cukr. Takový nápoj je pak kalorická bomba: vypitím čtvrtlitrové plechovky získáte asi 28 gramů cukru, což odpovídá šesti kostkám nebo pěti sáčkům baleného cukru tj. polovina celkového množství cukru, které by měl průměrný 75 kilogramový člověk ze všech potravin získat za celý den.

Mnozí lidé tvrdí, že po konzumacii energetických nápojů nepociťují žádný stimulující efekt. Je to možné a pokud ano, čím to je?
Je to tak. Vysvětlení spočívá v pochopení principu účinků v těchto nápojích obsažené hlavní a téměř jediné účinné látky, kterou je - kofein. Všechny ostatní jsou přidány k doplnění nebo posílení efektu kofeinu aniž by samy o sobě byly v takových množstvích, které by vyvolalo výraznou reakci.

Domácí nápady
1) černý čaj, mírně oslazený (nejlepší medem) a špetku soli (sůl nesmí být cítit). Uděláme si tedy čaj (to je voda a draslík), osladíme si jej (ne moc) a dáme špetku soli - tolik, abychom chuťově nevnímali, že je nápoj slaný. Sůl je zdrojem iontů sodíku a chloru. Nápoj si lehce vychladíme. Splňuje poměrně dobře nároky i pro výkonnostní úroveň sportovce
2) 1/3 ananasového džusu, 2/3 vody, šťáva z 1/2 citronu, hroznový cukr (je-li džus např. pomerančový, pak 1/2 vody, 1/2 džusu, ve zbytku stejně) - ananasový džus není kyselý a nedráždí žaludek tolik, jako džus z citrusů, je proto při větším výkonu lepší
3) 3deci černého čaje oslazeného medem se špetkou soli a do 1litru doliju vodou - autor Maco
4) voda se sirupem nebo třeba Tang či Vitacit, Možná by se do vody dala rozpustit tableta s minerály nebo třeba Glukopur (čistá D-glukosa a říká se jí i hroznový cukr)
5) 1/4 džusu, 3/4 voda
6) Šípkový čaj, slazeno medem (popřípadě neslazený)
7) zelený čaj s trochou cukru a citronu
8) neperlivá minerálka
9) 1l čaje, štvrť čajové lžičky kuchyňské soli, polévková lžíce cukru, čajová lžička citronové šťávy

Další zdroje:
- www.qmagazin.cz/... - TEST - Energetické drinky (převzato z idnes.cz/..., grafika)
- http://zdravi.dama.cz/...
- http://www.fitlife.cz/... - Pitný režim ve sportu
- www.iontove-napoje.cz -