 17.
– 18. 7. 2004 Máchův kraj
1. den
Auto necháváme na sídlišti v Mladé Boleslavi. Chvilku nám trvá než sundáme a ustrojíme kola a tak vyrážíme nějak před polednem. Přemýšlíme jakým směrem ven z města ale nakonec se nám podaří přeci jen vymotat. Míříme na Katusice, v Březince si v autobusové zastávce dáváme obídek. Hnedle se jede líp. Cestou potkáváme značenou cyklotrasu, projíždíme lesem, celkem pohoda. Na Bezděz už je to jen kousek. Po pár stech metrech se stáváme svědky úspěšné akce hasičů při likvidování požáru valníku sena. Okolo pobíhá pomatený děda - pravděpodobně řidič traktoru a majitel valníku, přičemž několikráte dostal spršku z hadice. Požár pro nás znamená zdržení ale není kam spěchat. Na Bezděz vede šílená kamenitá pěšina a tak kola zanecháváme někde uprostřed stoupání a jdeme se mrknout na hrad. Tak trochu máme strach o naše miláčky a proto se tu dlouho nezdržujeme. Dále pokračujeme po hlavní silnici k Máchovu jezeru. Naše první setkání s jezerem se uskutečňuje v Doksech. Jdeme navštívit hlavní pláž, ovšem davy lidí a vstupné nás dokonale odradily. Objíždíme jezero, které však můžeme přehlédnout jen skrze ploty s ostnatým drátem. Docela síla. K jezeru se nemáme jak dostat. Visíc za kraťasy za plot při pokusu udělat „umělecké“ foto jezera, nevím jestli se mám smát a nebo brečet.
K večeru zakotvíme v kempu Borný .... stan stavíme na pláži pod borovicemi. Po mňamce se jdu ospršit ale automat mi sežere desetikačku (kterou jsem asi po půl hodině pracně rozměnila u „divného“ číšníka v místní restauraci) a vyšplejchne pár deci ledové vody .... stihnu se jen namočit a namydlit. Chtě nechtě mě tedy čeká nedobrovolná koupel v jezeře, která nakonec není zas až tak špatná. Voda je teplejší než ta ve sprše. Ani nadále nás moc velký komfort nečeká. V letáčku nám slibují dodržování nočního klidu, ovšem zůstalo jen u slibů. V místní hospůdce vyhrává kapela, do toho vyřvává diskotéka z protějšího břehu. Mácha by se asi divil. Jak mají znavení cykloturisté v tomhle kraválu spát? Aby toho nebylo málo, dávno po půlnoci se naši sousedé rozhodli grilovat.
(Dnes najeto 52,5 km)
 2. den
Ráno je kruté. Po čase se však vzpamatovávám z té šílené noci. Dokončujeme náš okruh okolo Máchova jezera, v Doksech nakupujeme zásoby, stejně jako další cykloturisté. Pokračujeme do obce Dubá. V Nedamově objevujeme hezký klidný kemp a mrzí nás, že jsme o něm nevěděli včera. Příště si musíme koupit pořádnou mapu, náš černobílý "plán" vytištěný z internetu není zrovna to nejlepší. Přes malebné vesničky pokračujeme na Mšeno, samozřejmě cestou nezapomeneme navštívit Kokořínský důl, protékaný potokem Pšovkou. Jako všichni ostatní, i my míříme na hrad Kokořín s 38m kulatou věží. Pár lidem opět vadí naše naložená kola .... co se tam prý motáme ... Jako by ta cesta byla jenom jejich. Z Kokořína už opravdu míříme na Mšeno. Cestou na Katusice na pláště i brašny nedobrovolně nabírám vrstvu asfaltu. Hrůza, nejde to dolů. Co mě tenhle víkend ještě čeká? Po chvíli dorážíme do Boleslavi. Autíčko tu na nás naštěstí čeká, a tak můžeme naložit kola a vyrazit směrem k domovu. I přes všechny ty „hrůzné“ zážitky to byla vlastně bezva víkendovka, jen trochu uspěchaná. Znovu se sem už ale nechystám, nepřívětivě oplocené Máchovo jezero mě už opravdu neláká. (Dnes najeto 81,5 km)
|
